PŘEDPRODEJ: Akční cena 399 Kč s poštovným zdarma. Doručení obyčejně jako Tisková zásilka, baleno jednotlivě v černé folii, tzn. každý kus bude zaslán - a tedy i doručen - v jiný den.

Publikace Řopíky vychází 1. října 2026, předobjednávky budou expedovány od 29. září 2026.

(Prosíme o pochopení: Poštovné zdarma se neaplikuje na další položky v košíku, u nichž se jinak poštovné platí a které jdou poštou Balíkem do ruky, Zásilkovnou nebo Balíkovnou. Děkujeme.)

******************************************************************************************

Řopíky – Čs. opevnění 1935–1938

Deset tisíc kulometných pevnůstek na obranu republiky

Konstrukce a výstavba • Atypické objekty • Pevnostní útvary • Boj v LO • Reaktivace

Objekty lehkého opevnění vybudované v letech 1936–1938 zůstávají možná trochu neprávem ve stínu mohutných tvrzí a samostatných srubů, které tvořily páteř obrany nejohroženější části severní hranice ČSR. Byly by to ale právě řopíky, které by nesly většinu tíhy prvotního náporu německé armády, pokud by na podzim 1938 vypukla válka. Skoro 10 000 pevnůstek vyrostlo během tří let nejen v téměř celé délce ohrožených hranic s třetí říší, Rakouskem, Maďarskem, ale také na několika vnitrozemských liniích. Do dnešní doby se jich dochovala přibližně jen polovina. Na řopíky i „šestatřicítky“ tak můžete narazit na hřebenech či v lesích pohraničních hor, v rovinách jižní hranice nebo třeba nedaleko Prahy. Většinu z nich už dávno pohltila okolní vegetace a na pevnůstkách se nevratně podepsal zub času. Přesto dodnes zůstávají němými svědky událostí roku 1938 a symbolem odhodlání národa k obraně republiky.

Budování
Od projektování přes zemní práce a betonáž až k maskování

Vybavení a zbraně
Lafety, kulomety, ventilace... Co všechno bylo třeba k zajištění bojeschopnosti?

Vojáci v opevnění
Výběr a výcvik osádek, střežení objektů i příprava na boj proti Hitlerovu Wehrmachtu

Reaktivace
Druhý život lehkého opevnění po roce 1945 a současný stav „šestatřicítek“ i řopíků

Pěchotní sruby – Čs. opevnění 1935–1938

Pevnostní linie, která měla zastavit tanky i pěchotu Wehrmachtu

Typologie • Výstavba • Překážkový systém • Osádky • Poválečná reaktivace

Více než dvě stovky samostatných pěchotních srubů, které se do září 1938 podařilo na československých hranicích vybudovat, sice představovaly jen zlomek ze zamýšleného počtu, i tak se ale dodnes jedná o obdivuhodné dílo. Mohutné „římany“ i menší „araby“ vytvořily na nejzranitelnějších úsecích severního pomezí s Německem relativně souvislou linii, která měla koncentrovanou palbou zastavit nepřátelských útok. Krycí jména, jako „V aleji“, „U cihelny“ či „Březinka“, dnes zná i široká veřejnost. Názvy většiny ostatních pěchotních srubů jsou už ale téměř zapomenuty a přežívají jen v archivních dokumentech a v rozhovorech nadšenců, kteří prvorepublikové opevnění ve volném čase navštěvují, nebo mu dokonce věnují svou péči. Každý z těchto objektů je však stejně hodnotným svědkem obrovského odhodlání našich předků bránit svou vlast před agresorem, a proto společně nahlédneme do historie srubů opečovávaných i těch zarostlých a poničených.

Úkoly na bojišti
Pokládání palebných přehrad, blízká obrana i dělostřelecké pozorování

Testování a výcvik
Výstavba a využití CE Jordán v Brdech a areálu ŘOP na protitankové střelnici u Žárovic

Srub v detailu
Dobové mapy a plány doplňují soudobé snímky z pevností N-S 82 „Březinka“, MJ-S 4 „Zatáčka“ či R-S 72 „Nízká“

Pancéřové prvky
Vývoj a výroba střílen pod betonem, zvonů, kopulí i kulometných věží

Dělostřelecké tvrze – Čs. opevnění 1935–1938

Pilíře prvorepublikové obrany proti Hitlerovi.

Zrození ŘOP • Plány a výstavba • Osádky • Objekty a podzemí • Poválečný vývoj

Kilometry podzemních chodeb, rozlehlé kasárenské sály a muniční sklady, hluboké výtahové šachty a zdánlivě nekonečná  schodiště vedoucí k pěchotním či dělostřeleckým srubům. Tak by se ve stručnosti dala popsat tvrz coby hlavní opěrný bod prvorepublikového opevnění. Ve skutečnosti však šlo o komplex nepoměrně složitější. Jen samotné jeho umístění v terénu představovalo náročný a zdlouhavý proces stejně jako jeho vyprojektování a stavba, nemluvě o vybavení zbraněmi či instalaci vzduchotechniky a dalších systémů nezbytných pro dosažení plné bojeschopnosti. I když se tvrze pro nedostatek času do této fáze nikdy nedostaly, stále představují unikátní technickou památku, která si zaslouží naši pozornost. Bouda, Hanička, Adam, Dobrošov nebo Smolkov, to jsou jen některá ze jmen tvrzí, jež nesmazatelně vstoupily do historie, i když jejich osádky svou úlohu nemohly nikdy naplnit. Pojďte s námi nahlédnout do jejich historie i současnosti.

Autorem publikace je Jiří Suchánek, šéfredaktor magazínu 2. světová a autor knih Mobilizace ve fotografii, Finanční stráž ve fotografii a dalších knih s vojensko historickou tematikou.

Detailně o stavbě
Hledání vhodných materiálů pro čs. opevnění a jejich zkoušky

Stav v září 1938
Improvizovaná dělostřelecká výzbroj a příprava na střet s nepřítelem

Dokumenty a fotografie
Dobové plány a mapy doplňují soudobé snímky z tvrzí Bouda, Horka a Ježová hora

Sruby a podzemí
Podrobný popis jednotlivých součástí tvrze a způsobu jejího fungování